OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Historie

Jan Otto dal jméno svému vydavatelskému domu v roce 1871, kdy uzavřel s tchánem smlouvu o odkoupení jeho tiskárny na Václavském náměstí. Už tehdy měl velké zkušenosti z provozu tiskárny, vydavatelství i knihkupectví. Jako velmi ctižádostivý a pracovitý obchodník vložil své úspory a finanční výnosy z působení ve vydavatelství bratří Grégrů, kde předtím pracoval, do tohoto nového podniku, a protože chtěl tiskárnu doplnit o vydavatelské aktivity, vzniklo Ottovo nakladatelství.

Ottovi se v podnikání velmi dařilo, kromě vydavatelství a tiskárny založil i knihkupectví a snažil se neustále expandovat. Když se roku 1879 přestěhoval do nové budovy v Jungmannově ulici, byla hodnota firmy od chvíle, kdy přebíral tiskárnu, už takřka desetinásobná.

Jan Otto nebyl jen velkým vydavatelem a známým podnikatelem, ale i společensky činným člověkem, který se neúnavně angažoval v řadě spolků snažících se rozvíjet tehdejší českou společnost, jako Sokol, Hlahol, Hospodářský klub pro království české, první dělnický potravní spolek Oul či Sbor pro zřízení Národního divadla. Už názvy jeho prvních edic, jako Osvěta lidu a Laciná knihovna národní, dávaly tušit Ottovo velmi rozsáhlé, zábavné i vzdělávací zaměření na širší českou veřejnost.

Podnik nepřestával růst, a tak se v roce 1883 musel znovu přestěhovat, tentokrát do nových budov na Karlově náměstí. Podle účetních knih měl už trojnásobnou hodnotu oproti začátkům v Jungmannově ulici a v roce 1891 pak Otto zaměstnával na 150 lidí.

Za 45 let v čele své firmy vydal Jan Otto 5000 různých publikací, přičemž z toho asi 1 500 knižních svazků, což z něj v té době dělalo největšího českého nakladatele. Díla Světové knihovny, edice Čechy, časopisy Paleček a Zlatá Praha či Ottův slovník naučný, se navždy zapsaly do naší historie.

Už od přelomu století si však Otto tíživě uvědomoval, že nemá v rodině plnohodnotného nástupce, kterému by podnik předal, a tak dnes nepřekvapuje, že firma zatížená rodinnými rozepřemi a nejasným vedením nedokázala po Ottově smrti roku 1916 přizpůsobit svou činnost nově se rodící československé společnosti. V době rostoucích ekonomických problémů musela firma ve 30. letech rozprodávat svůj majetek, aby ji po válce definitivně zrušila nařízení o ukončení činnosti soukromých vydavatelství.

Dnešní Ottovo nakladatelství navazuje na Ottův odkaz od druhé poloviny 90. let 20. století, kdy bylo znovu obnoveno, aby zastřešilo různorodé vydavatelské aktivity, zejména touhu rozvíjet původní encyklopedistiku (například pětisvazková Ottova encyklopedie Česká republika). Současný majitel Vlastimil Svoboda si tak plní svůj sen a pokračuje ve snaze Jana Otty publikovat cenově dostupnou literaturu pro celou rodinu. Nakladatelství publikuje v ČR a na Slovensku na 100 knižních titulů ročně. Vydává encyklopedie, atlasy a obrazové publikace populárně naučného charakteru, stejně jako množství titulů pro děti.

Ocenění našich titulů:

Nejprodávanější kniha v roce 2005; Český bestseller za rok 2005 – Miloš Zeman: Jak jsem se mýlil v politice

Nejprodávanější kniha roku 2006 v kategorii kniha pro děti a mládež – Zahraj si písničku s Ottíkem

Nejprodávanější kniha roku 2006 v kategorii nebeletristická kniha pro dospělé – Jan Rendek, V. Brych: České hrady a zámky

Nejprodávanější kniha dějin a faktů za rok 2008 – Ottův historický atlas ČESKO

Nejprodávanější biografická kniha za rok 2011 – Karel Felt, Tomáš Řepka: REBEL