Karel Čapek
9. ledna 1890
Malé Svatoňovice

25. prosince 1938
Praha
Zářivé hlubiny
Boží muka
Krakonošova zahrada
Kritika slov
Trapné povídky
Hovory s TGM
Obyčejný život
Hordubal
Povětroň
Válka s Mloky
Svoji literární tvorbu zahájil před první světovou válkou, zpočátku tvořil se svým bratrem Josefem, který byl především malířem. Na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce, v mnoha dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem. Typickým znakem jeho děl je využívání obrovské slovní zásoby, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí. Čapek uměl velmi dobře využívat českého jazyka a jeho zvláštností. V dílech K. Čapka se uplatňuje individualistický přístup, a z toho vyplývající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce. Jeho dílo samozřejmě také ovlivnila první světová válka a později blížící se druhá světová válka. Jeho dílo je velmi obsáhlé, a tak bývá z praktických důvodů děleno na dvě základní části: část zabývající se vnitřním životem člověka jako jedince a jehož prostřednictvím se Čapek pokouší zkoumat možnosti i hranice lidského poznání, mnohost pohledů na realitu, zabývá se noetikou (Boží muka, noetická trilogie…). utopická část – sem řadíme jeho utopické romány a dramata, ve kterých Čapek kritizuje společenské problémy celé moderní společnosti, zároveň je zde často vyjadřována obava ze zneužití techniky proti člověku a v dílech je i patrná obava z nastupujícího fašismu. Pro tato díla bývají oba bratři Čapkové považováni za předchůdce sci-fi literatury. Kritičnost jeho děl často oslabuje idylizující nebo harmonizující závěr, ve svých vrcholných dílech tuto tendenci opustil. Jeho novinářská činnost je velmi zajímavá. Novinařina mu poskytla řadu tvůrčích podnětů a ovlivnila vnitřní organizaci jeho literárních děl, jejich jazyk, sloh, ale i výraz a tvar. Je třeba říci, že jeho tvorba výrazně ovlivnila podobu tradičních i nově vzniklých novinářských útvarů. A to především jazykovou svěžestí a slovesnou propracovaností. Jeho působení v tisku je spojeno především s Lidovými novinami, kde v jistém slova smyslu navazoval na Nerudu. Napsal velké množství fejetonů, které později vycházely v různých souborech. Dále se vyjadřoval k aktuálním problémům – sloupky. Tento novinářský žánr vymyslel Karel Poláček. Vzhledem k jeho přátelství s T. G. Masarykem, kterého si velmi vážil, se ale stal v Hovorech pouhým zapisovatelem. Lze tvrdit, že Čapek psal velmi promasarykovsky a stal se jakýmsi oficiálním, hradním novinářem.